Jak se pěstuje rooibos

05.08. 2013 • Rooibos 1155x

Oblíbeným nápojem je dnes rooibos, čaj z Jihoafrické republiky, který objevili původní obyvatelé, tedy jistí křováci a kteří i našli způsob jeho využití jak pro běžné pití, tak zejména v tradičním léčitelství, ale později i kosmetice.

V době kolonizace jej samozřejmě objevili i holandští přistěhovalci a začali jej vyvážet i do Evropy. Sice všechno nešlo tak rychle, ale postupem času v rozmezí více než jedné stovky let.

Keř, z jehož lístků je čaj rooibos zpracováván, se vyskytoval a dodnes vyskytuje na jediném místě na světě, a to v oblasti zvané Cederberg, asi dvě stě kilometrů severně od Kapského města. V této horské oblasti, plné divoké přírody a skalnatého pohoří, je tak čistý a dokonalý vzduch, že jedině zde se může této křovině, Čajovníku kapskému perfektně dařit. Původně šlo o přírodní a divoce rostoucí rostlinu, na začátku dvacátého století však při zrodu rodinných firem na zpracování rooibosu, začaly postupně vznikat i plantáže. Dnes je těchto plantáží dohromady tolik, že zabírají plochu asi dvě stě padesát tisíc hektarů půdy.

Hotový rooibos zpracovávají většinou menší rodinné podniky, jež byly založeny právě asi před sto lety a od té doby fungují. Což jasně poukazuje na oblibu v pití čaje rooibos. Ale to rozhodně neznamená, že by zpracování i sklízení čajových lístků bylo o něco méně náročné, než před několika desítkami let.

Naopak, vše probíhá tradičním způsobem a majitelé firem i jejich rodinní příslušníci si podle předávaných zkušeností počínají stejně, jako jejich předci i pět generací zpět.

Keř Aspalthus, z jehož lístků je právě nápoj rooibos zpracováván, je původně divoce rostoucí rostlina s výskytem v horské oblasti. Až ve dvacátých letech minulého století, se začaly vysazovat plantáže, které jsou dnes rozlehlé, a majitelům dá jejich sběr řádně zabrat.

Kdo by čekal, že na půdu plantáží vyjede motorem poháněný stroj a bude keře očesávat podobným způsobem, jako u nás při mnoha sklizní, pak by se šeredně spletl. Pro tamější obyvatelstvo je to již taková srdcová záležitost, a sběr lístků probírá ručně v letních měsících u nás, kdy v Jihoafrické republice probíhá období ledna až května. Každý keř a jeho větvě projdou rukama pilných sběračů a ti sbírají skutečně jen ty zralé lístky.

Keř Čajovník kapský se vyznačuje jedním stonkem, ze kterého roste několik mohutných větví a z těchto větví zas několik menších větviček, na jejichž koncích rostou právě jehličkovité listy. Protože tyto listy vypadají jako jehličí a často bývají vyobrazeny na krabičkách čajů rooibos, mají lidé domnění, že pijí čaj z jehličí.

V divoké krajině má keř výšku metr až metr a půl, kdežto na plantážích se vyskytuje pouze ve výšce do půl metru. Jehličkové listy jsou dlouhé asi deset centimetrů. Od zasazení keře do jeho první sklizně uběhne rok, spíše rok a půl, ale ideální je až po třech letech do vysazení.

Až se lístky posbírají, dají se na takovou speciální linku, která je nařeže na 3 až 5 milimetrů dlouhé kousky. Ty se následně namáčí a vzniká tak jejich typická červená barva a poté se suší na speciálních dvorech, kde působí slunce a vytváří tak jejich specifickou chuť. U zeleného rooibosu k procesu fermentace – namáčení nedochází.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Rooibos'
Tipy na jiné články