Pár vět o sběru a pěstování lapacha

02.03. 2014 • Lapacho 1395x

Čaj lapacho je znám jako prostředek proti řadě nemocí, ale také jako prevence před takovými nepříjemnostmi, jaké jsou běžné nachlazení, vyrážka, nebo bolesti břicha. A nejen na to. Lapacho je přírodní všelék, který užívají staří Indiáni a měli ho v oblibě i Inkové.

Jistou zajímavostí je, že se tento čaj nezískává z běžných lístků rostlin, jak je u čajů zvykem, ale z kůry stromů, což jistě překvapí každého, kdo to netušil. Jde o konkrétní strom, kterému Indiáni přezdívají Strom života a existuje v mnoha odrůdách. Některé informace dokonce hovoří až o stovkách odrůd, z nichž léčebné účinky mají pouze dva z nich.

Červená, někdy až fialová barva vnitřní kůry, s sebou nese mnoho významných látek pro náš organismus, což věděli moc dobře i staří Inkové. A jejich potomci dobře poznají, které stromy jsou ty se zdravím účinkem a které jsou ty jiné.

I výrobci a distributoři na sáčcích a krabičkách upozorňují, že kvalitní lapacho s blahodárnými účinky není jednoduché sehnat a že síla, která je uvnitř, dodá tělu toliko prospěšných látek a energie, že zažene většinu nemocí a troufne si i na ty vážné.

Jsou lidé, kteří se rádi informují o zajímavostech. A jednu takovou do své sbírky mohou přidat. Týká se lapacha a jeho sběru. Aby se na náš stůl dostal šálek lahodného čaje s jemnou chutí a tolika zdravím, je nutné jej seškrábat z vnitřní strany kůry správného stromu.

Vyšly dokonce botanické studie, které zkoumají dřevo stromu, ale o kůře není zmínka, což je sice asi dost zajímavá studie, ale z dřeva se lapacho nezískává, takže ohledně výzkumů a souvislostí s lidským organismem je poměrně zanedbatelná, pakliže z ní máme vyvodit důsledky léčby lidského organismu pomocí lapacha.

Od pradávna, kdy Inkové i Indiáni kůru škrábali, věděli, proč to dělají. Ta obsahovala magickou moc a látky, které byly potřeba ke zdraví.

V Latinské Americe má strom pojmenování - tabebuia impetiginosa, což v překladu znamená „mravenčí dřevo“ a říká se mu tak pro, že v kůře stromu si rádi dělají chodbičky malí řerní čiperové – mravenci. Ti v něm udělají takové útvary, až jde pomalu o umělecké dílo.

Znalci, jejichž obživou je právě seškrabování kůry pro výrobu čaje, jsou opravdovými mistry ve svém oboru. Jen tak někdo nemůže vzít potřebné nástroje a vyrazit do brazilských pralesů. Ne snad proto, že by jej snad měl uštknout had, nebo zaútočit jiný obyvatel pralesa ze světa zvířat, ale proto, že jedině tito znalci poznají ten správný strom i jeho stáří. Sběrači lapacha jsou tudíž skutečnými mistry a stejně potřebnými, jako u nás třeba výtečný kadeřník, nebo spolehlivý autoservis. Není jich mnoho, ale na jejich práci mnohým záleží.

Důležitá informace pro všechny ochránce přírody a stromů zejména – sbíráním lapacha strom netrpí. Po seškrabání kůry se brzy regeneruje a kůra opět doroste. Takže žádnou ujmu na zdraví stromu, kvůli snad rozmaru, nebo drahému zdraví u lidí nehrozí.

Seškrab se provádí jednou až dvakrát ročně a to ideálně u těch nejstarších stromů. Čím starší, tím lepší, protože kůra obsahuje mnohem více důležitých látek. Za starý, nebo dostatečně připravený, se považuje strom ve stáří od čtyřiceti let a nejstarší stromy, ze kterých se lapacho dostává, mají dokonce i sedm set let. Je to skutečný strom života.

Kůra mladých stromů se nepoužívá proto, že by snad byla stromky mohl tento zásah nějak ovlivnit vývoj a růst stromku, ale z toho důvodu, že mnoho vzácných a zdraví prospěšných živin tyto kůry ještě neobsahují. Až dosáhne správného věku, poznají to znalci a kůru následně zpracují. 

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Lapacho'
Tipy na jiné články