O síle a energii lapacha

Čaj jménem lapacho je sice u nás poměrnou novinkou, do podvědomí širší veřejnosti se dostal až ve jednadvacátém století, ale v krajině svého původu se pije již po staletí, dokonce historikové tvrdí, že první stopy pití lapacha vedou zpět v dějinách a ž několik tisíc let.

Známými pijany lapacha byly indiánské kmeny, který stromu tabebuia serratifolia, ze jehož kůry se lapacho zpracovává, přezdívali Tajy, což ve volné překladu znamená „mít energii a sílu“. Staří Inkové, žijící v hustých pralesech Jižní Ameriky, zas strom, který jim dávala lapacho, jako Strom Bohů, jiné kmeny zas Strom života. A to záměrně, protože tento strom roste běžně i sedm set let.

Lapacho již tenkrát bylo součástí tradiční medicíny v latinské Americe. S čímž přišli historikové a hned se toho ujali vědci. Těm několikaleté bádání, ale asi teprve dvacet let zpět, potvrdilo a ukázalo, proč je lapacho tak důležitou surovinou pro zdravý a spokojený život.

Stromy rostou zejména na území dnešních států Brazílie, Paraguay, také Bolívie a severu Argentiny. Inndiánské kmeny na tomto území lapacho běžně popíjeli a mořeplavci, kteří při prvních zámořských objevech se vraceli zpět do Evropy, hovořili o nápoji s dlouhou pověstí o zázraku na zemi. Tak bylo lapacho chápáno před několika stoletími. V Andách se také mimo lapacho pilo i yerba maté a tak zde lidé žili mnoho let a zcela zdravě.

Latacho má skvělou, jemnou chuť a díky tomu jej lidé mají rádi. A pijí ho zejména díky skvělým účinkům na lidský organismus. Pravidelné pití lapacha posílí imunitu a je také lékem před řadou potíží.

V první řadě je nutno zmínit, že jde o přírodní antibiotikum, které nemá vedlejší účinky a nezatěžuje tělo, jako běžná antibiotika. Může se užívat při akutní nemoci, tak jako prevence. Takové složení účinných látek, jako v lapachu, žádný jiný produkt nemá. Působí jak proti horečce a nachlazení, ale i proti zánětlivým procesům a řady bolestí.

A teď trocha historie. Velkou zajímavostí je, že ač je lapacho známo jako čaj, který je typický pro kmeny Inků a dalších jihoamerických Indiánů, ale podle dochovaných pramenů, prý lapacho běžně popíjeli i Vikingové a dokonce se tento nápoj pil už ve staré Rusi. Tato informace překvapí snad každého a nejvíce Jihoameričany.

Další takovou zajímavostí v dějinách samotného lapacha, je informace, která hovoří o ruském chemikovi, jež žil na konci devatenáctého století. Ten prý z výtažků z lapacha vyrobil zubní pastu, kterou úspěšně aplikoval proti tenkrát velice rozšířenému zubnímu kazu.

A aby zajímavostí nebylo málo, je nutné zmínit i příběh o brazilském lékaři, jehož bratr trpěl rakovinou. Protože jakákoli jiná léčba již selhala a bratr umíral, rozhodl se lékař, na základě jistých studií, aplikovat právě lapacho na vyléčení bratra. A vide, povedlo se a svého bratra vyléčil. Dále se pokoušel lapacho indikovat i dalším pacientům, což zvedlo popularitu a o účinky proti rakovině se začala zajímat i brazilská vláda. Od té doby, po několika výzkumech je lapacho doporučováno pacientům po chemoterapii.